Škola s více než 70 letou tradicí ve výuce elektrooborů, poskytuje úplné střední vzdělání a střední odborné vzdělání v různých formách studia. Škola sdružuje střední odbornou školu, střední odborné učiliště, domov mládeže a školní jídelnu.

 V roce 1948 začaly Jihočeské energetické závody České Budějovice se skupinovou výukou učňů. Tím se Jihočeské energetické závody zařadily mezi průkopníky nových forem výuky učňů v energetice.

Rozvoj energetiky a elektrifikace byl rovněž poznamenán válečným obdobím. Výuka učňů do této doby byla prováděna individuálně u soukromých elektrotechnických závodů – podniků. Tím byla značně roztříštěna. Po znárodnění přistoupily Jihočeské energetické závody k vybudování vlastního střediska. Středisko pracujícího dorostu mělo internát v budově reálky v Zátkově ulici v Českých Budějovicích společně s učni jiných oborů. Praxi prováděli učni v dílnách v obchodní komoře v Husově třídě a v energetických dílnách v Novohradské ulici u parní elektrárny.

Pro vedení učňů byli vybíráni zkušení pracovníci z podniku JČE, kteří měli velmi dobré zkušenosti a znalosti v oboru. Práce na montážních pracovištích byla náročná a vyžadovala schopné odborníky. Chyběla mechanizace a dopravní prostředky. Převážení a rozvoz materiálu se prováděl ve skromných podmínkách, většinou ručně nebo koňským potahem. Také stravování na provozních pracovištích nebývalo jednoduché. Tam, kde nebylo veřejné stravování, musela se pro učňe v provizorních podmínkách zajistit místnost, kde potom pro ně vařila učilištní kuchařka. Tohle vše zajišťoval většinou vrchní mistr před zahájením stavby s vedením podniku.

Energetická situace v Jihočeském kraji v poválečných letech nebyla dobrá. Mnoho osad a vesnic žilo bez elektrické energie. Potřeba elektrifikace vyžadovala další odborníky. Proto byla podpořena snaha rozšířit a vystavět vlastní učňovské středisko. V roce 1951 tak došlo k slavnostnímu zahájení výuky a výchovy v nově vybudovaném areálu učiliště v Hluboké nad Vltavou. Jihočeským energetickým závodům se podařilo soustředit komplexní výuku a výchovu do jednoho objektu. Učnovské dílny, škola, internát, kuchyně a jídelna pod jednou střechou, umožnila aktivně rozvíjet kvalitní výuku. Učni pod vedením mistrů odborné výchovy elektrifikovali řadu obcí a měst v Jihočeském kraji. Přispívali místním obyvatelům k modernizaci domácností. Ti si jejich práce vážili a uměli jí ocenit.

Učiliště v Hluboké nad Vltavou zajišťovalo teoretickou a praktickou výuku pro západočeské a středočeské podniky (Energovod Praha, elektroúsek ČSD Praha), dále i pro Elektrovod Bratislava. Závěrečné učňovské zkoušky potom prováděli žáci u svých mateřských podniků.